reason-logoV minulém díle miniseriálu o masteringu a mixu jsme si představili několik základních tipů pro práci s reverbem. Zmínil jsem i ekvalizaci, tedy tlumení či zdůrazňování určitých frekvenčních pásem. Právě ekvalizace má jeden z rozhodujících vlivů na celkový zvuk skladby. Pohřbít track můžete velice snadno; stačí přidat zbytečné basy nebo naopak vypíchnout mozek z hlavy díky ostrým výškám. Ale dost keců. Pojďme se podívat na tipy k ekvalizaci jednotlivých nástrojů a složek skladby.

Obecné tipy k ekvalizaci skladby

  1. Nenechávejte ve skladbě frekvence, které stejně neuslyšíte. Člověk vnímá frekvenční rozsah zhruba od 20 Hz až po 20 000 Hz. Je tedy rozumné ze skladby odříznout vše, co je mimo toto rozmezí. U výšek dejte low-pass filter na 20 000 (resp. dejte takovou frekvenci, od které už slyšíte ovlivnění zvuku, takže klidně i 18 000 Hz). U basů si můžeme dovolit trochu větší záběr. Málokdo totiž má doma tak kvalitní zvukovou soustavu, aby dokázala věrně podat nízké frekvence. Hi-pass filter můžete bez obav nastavit na 40 Hz, někdy i více (podle celkového charakteru skladby). Mějte na paměti, že basové frekvence značně zatěžují reproduktory a dynamiku skladby. U nahrávky s přemírou basů nikdy nedosáhnete moderního hlasitého zvuku. Pokud už chcete řádně nabasovanou skladbu, tak spíš lehce přidejte v pásmu 70–90 Hz a hi-pass filter dejte od 50 Hz.
  2. V Reasonu u MCLass ekvalizeru mějte vždy zapnutý „LO CUT“ – odříznete tak hned pásmo po 30 Hz.
  3. Podobná rada jako v bodě 1 se týká i jednotlivých nástrojů. Jednoduše odřízněte frekvence, které jsou pro daný nástroj nedůležité. Pokud například máte v tracku piano s melodií ve vyšších tónech, je zbytečné, aby se do zvuku dostával i bordel nízkých frekvencí. To samé platí pro hajtky; pokud nejsou pro zvuk důležité, tak basové frekvence odřízněte. Nejsnazší cestou, jak pročistit skladbu od zbytečných frekvenčních pásem, je u každého nástroje zvlášť ubírat basy a výšky do té doby, než uslyšíte sebemenší změnu zvuku. Osobně někdy v Reasonu u vysokofrekven­čních bicích zvuků (hajtky) otočím BASS knob na mixu úplně doleva a dál neřeším.
  4. Při čištění zvuku skladby se snažte spíše frekvence potlačovat, než zvýrazňovat. Obecně platí, že jakmile v jednom pásmu přiberete, automaticky se opozitní pásmo zvýrazní. Jednoduše; uberete basy → zvýrazní se výšky.
  5. U výšek buďte velmi opatrní. Skladbu je velice snadné osvěžit a pročistit širokým (hodnota Q nízká) přidáním na 12 Khz (klasický hi-fi efekt levných kazeťáčků:)). Přemíra výšek však velice rychle unaví sluch, dlouhodobější poslech je po počátečním nadšení značně nepříjemný. Takže přidat výšky ano, ale v momentě kdy budete spokojeni, tak hodnotu snižte o polovinu (líbí se vám zvuk zvýšený o 3 dB na 12 Khz, ale přidáte jen 1.5 dB). Když se ke skladbě po odpočinku vrátíte, dost možná zjistíte, že i těch 1.5 dB je moc :).
  6. Má váš track divně zatuchlý blátivý zvuk? Zní to jak nahrávka z koupelny? V tomto případě může pomoci jemné snížení pásma 180–250 Hz.
  7. Jemné zvýšení na 70–90 Hz zvýrazní basy. Nezapomeňte, že i zvýšení o 0.5 dB je poměrně dost poznat. Samozřejmě záleží na celém audio systému (zvukovka, místnost, bedny…), proto je docela naivní snažit se vyladit zvuk na plastových Genius bedničkách :-).
  8. Máte-li ve skladbě nástroje, které mají společné frekvenční pásmo, a nedaří se vám je oddělit, zkuste jednoduchý trik. Oddělte je pomocí stereo pozice (jeden nástroj umístíte více doleva, druhý doprava). Jinak se snažte potlačit u jednoho z nástrojů jeho hlavní frekvenční pásmo. Jak ho zjistit? Na ekvalizeru si nastavte hodnoty zhruba Q = 5, Gain = 5 dB a projeďte pomalu celé spektrum. Brzy narazíte na oblast, ve které nástroj hraje nejsilněji. Následně stačí pásmo lehce potlačit.

Basy

  • pro zvýraznění spodku basy zvyšte lehce pásmo kolem 80 Hz. Pokud basy přehnaně duní, zkuste lo-cut od 60 Hz.
  • u basy se často objevuje tzv. „hučák“ – úzké rezonanční frekvenční pásmo, které do skladby přidává nepříjemné duté hučení. Jedná se obvykle o pásmo mezi 110–160 Hz. Na ekvalizeru si nastavte Q na nejvyšší hodnotu, Gain na nejnižší (maximální potlačení frekvence) a pomalu projeďte pásmo 110–160 Hz až narazíte na místo, kde hučák mizí.
  • nevýrazný blátivý zvuk basy nejvíce ovlivňují frekvence 200–800 Hz. Zkuste jemné snížení na 300 Hz.
  • 1–6 kHz – pásmo pro zvýraznění/ztlumení vedlejších zvuků u akustickýc kytar
  • větší srozumitelnost zvuku; pásmo 6–8 kHz

Vokály

  • u vokálů je důležité odfiltrovat nedůležité frekvence, jinak se snadno stane, že bude zvukově trčet ven ze skladby. Čili neslyšitelné basy a výšky ven. U basů můžete jít ještě dál.
  • nedokonalosti v projevu (prskance) se dají utlumit kolem 60 Hz (často není důvod mít v nahrávce frekvence vokálů pod 100 Hz)
  • zjemnění hlasu docílíte v oblasti 800–1000 Hz
  • hlas má své nejsilnější pásmo kolem 3–4 Khz, proto se snažte, aby žádný nástroj ve skladbě neměl stejné hlavní pásmo.
  • velkým problémem bývají sykavky (s, z, c), ty potlačíte v pásmu 6 kHz
  • pokud zní hlas dutě nebo rozmazaně, zkuste ubrat kolem 300 Hz, případně lehce přidat v oblasti 8–12 kHz
  • na srozumitelnost mají vliv výšky (8–12 Khz), pozor ale na příliš ostrý zvuk, který následně zvýrazní sykavky a šum

Synthy

  • stejně jako u většiny nástrojů i zde platí, že nevýrazná oblast je 250–800 Hz. Zní-li synth nevýrazně a „zahuhlaně“, uberte právě v tomto pásmu
  • šťavnatého zvuku docílíte výrazným zesílením výšek (HI-SHELF s nízkým Q)
  • pravidlo odříznutí nepotřebných basů a výšek platí i pro synthy (čím více basů, tím méně dynamiky)

Kopák

  • správný kopák by měl mít silný spodek a výraznou „tečku“ (takový ten klapavý zvuk). Můžete zkusit jemné zvýšení na 50 Hz s tím, že v tomto pásmu již jiný nástroj hrát nebude.
  • oblíbené je zvýšení kolem 90 Hz, kde však může dojít ke střetu s basou, proto je ideálním řešením sidechain komprese.
  • „tečku“ docílíte zvýšením v pásmu 800 – 1000 Hz
  • 300 Hz je pásmo, kde má kopák obvykle nejnepříjemnější zvuk. Zkuste ubrat, pokud je nevýrazný (ubrat na 300 Hz, přidat na 90 Hz

Hajtky, činely

  • u hajtek rozhodně odfiltrujte nízké frekvence, mnohdy jsou naprosto zbytečné (ani nejsou slyšet)
  • pásmo blátivého zvuku je 200–800 Hz
  • nepříjemný řezavý charakter se ukrývá v oblasti 1–5 kHz
  • vysokofrekvenční bicí zvuky můžete pročistit přidáním v pásmu 5–8 kHz
  • syčení odstraníte ztlumením pásma kolem 12 kHz

Na závěr bysme si měli ještě v krátkosti představit MClass ekvalizer v Reasonu, páč počítám, že většina z vás ho bude nejvíc využívat ;).

mclass

Jedná se o dvoupásmový parametrický ekvalizer s možností potlačení nízkých frekvencí (lo-cut 30 Hz), hi-pass filtrem a low-pass filtrem. Samotné ovládání je velice jednoduché. Prvním knobem „Freq“ nastavíte centrální frekvenci, rozsah je 39 Hz až 20 kHz. Druhý knob „Gain“ se stará o potlačení/zvý­raznění daného frekvenčního úseku v rozmezí –18, resp. 18 dB. Posledním parametrem je „Q“, který určuje frekvenční šířku, v které bude ekvalizace působit.

MClass nabízí sice pouze dvě parametrická pásma, avšak není problém zapojit sériově více kousků a nastavit libovolné množství pásem. Ideální je mít ekvalizer připojený u každého nástroje, protože vždycky je potřeba nějaké pásmo poštelovat.

To by bylo k ekvalizaci. Rady je potřeba brát velmi obecně, protože každý zvuk je jiný a nelze nikdy říct, že přidání 0.5 dB na 80 Hz u basy vždycky funguje. Je potřeba zkoušet, poslouchat, experimentovat a po 15minutovém odpočinku celé opakovat ;-).